IKAROS

1. Křídla z vosku a péra ptačí,
   touha mozku vzlétnout stačí,
   svou silou létat si světem
   nad pevninou, pod modrým nebem.
   


2. Ikaros - pýcha, pád,
   Ikaros - Slunce chtěl znát.
   


3. Konečně letí, už křídly mává,
   než se ztratí v dálce prázdna
   a stále výš ke Slunci blíž,
   už žár ho spaluje, se smrtí bojuje.
   


4. Ikaros - pýcha, pád, Ikaros - Slunce chtěl znát.


5. Střípky snů do mraků rozhází,
   Poseidon oběť svou nachází,
   moře je čím dál blíž a blíž,
   Slunce zná, teď pozná zemskou tíž.
   


6. Chtěl znát víc, než znát se dá,
   chtěl mít víc, než jinej člověk má,
   jenom ptáci smí létat do oblak,
   lidé dál sní, jak se jim varovnat.