MÁMENÍ
-
Ztracený cesty bez konců, bez návratů a splněných přání.
Ztracený hroby bez věnců, bez křížů a slov dojetí.
Stovky mužů vousatejch na pokraji sil pustinou se plouží.
Stovky snů rozbitejch na který padá sypkej sních.
-
Tak pojď, pojď jen blíž,
já splním ti všechno po čem toužíš.
Tvůj zlatej chtíč
v myšlenkách k vůli mně se soužíš,
tak pojď, já všechno ti dám.
-
Stopy pískem zavátý ve slaný buši vzduch ja víhěň hoří.
Oči touhou zastřený větrem horkým rozpukaná tvář.
Stovky mužů vousatejch jen s odvahou svou pustinou se plouží
.
Stovky nadějí a ztrát, který žhavý slunce vypálí.
-
Ztracený cesty bez konců, bez návratů a splněných přání.
Ztracený hroby bez věnců, bez křížů a slov dojetí.
V sněhových závějích či pod pálícím sluncem všichni blouzní
.
Zlatej klam a mamon plamen svíčky života tu svál.
|