TOULAVEJ DEN
-
Konečná couráku a nádraží kde kopce vrhaj stín
a hradba lesů obzor kolem svírá.
Z komínů pár baráků za tratí stoupá dým
mlčky projdeš kolem najednou seš sám.
Celej tejden po tomhle se ti stejská
starej plsťák víc do čela narazíš.
- Větve stromů vítr rozkejval jak pozdravit by chtěl
první listí se tiše k zemi snáší.
V duchu počítáš kolikrát cestou podobnou si šel
kolikrát jako dneska táhlo tě to dál.
Celej tejden po tomhle se ti stejská
studený ruce hloub do kapes zaboříš.
-
Toulavej den zas v botách máš
toulavým dnem teď pospícháš
cestou na který tě soumrak dohoní.
Toulavej den a v duši smích
toulavej den a do strání
vlahej vítr nese tvoje hvízdání.
-
Na večer pak oheň v zajetí ohniště z kamenů
tichým praskotem si s tebou povídá.
Jedinej parťák kterej pobaví tě tancem plamenů
ještě rojem jisker dobrou noc ti dá.
Celej tejden po tomhle se ti stejská
prázdnej bágl poskládáš si pod hlavou.
|
Úvod
